Prohlášení Českého svazu letectví k výstavbě větrných elektráren v ČR

Prohlášení Českého svazu letectví (ČsSL) k výstavbě větrných elektráren (VE) v ČR ve vztahu k bezpečnosti
letového provozu.

Vážená veřejnosti,
Český svaz letectví (ČsSL) se jakožto nezávislá a dobrovolná profesní organizace, která hájí zájmy profesionálního, sportovního a rekreačního létání v České republice obrací na odbornou i širokou veřejnost se svým stanoviskem k problematice výstavby větrných elektráren (VE) a jejich dopadu na bezpečnost letového provozu, zejména v neřízeném vzdušném prostoru třídy G, kde se pohybuje velké množství letadel všeobecného letectví, vojenských letadel, vrtulníků záchranné zdravotní služby, ultralehkých letadel (SLZ), závěsných a padákových kluzáků, ultralehkých vrtulníků a virníků, balónů a v poslední době značně narůstající počet bezpilotních letadel, pro která je tento prostor primárně určen.

V ČR je třída G - veškerý vzdušný prostor do 1000 ft AGL (300 m nad zemí), s výjimkou CTR/MCTR. Tzn., že do tohoto prostoru zasahují svou provozní výškou všechny větrné elektrárny.

Do roku 2030 se má v ČR výrazně zvýšit podíl větrné energie, dle podkladů EU chybí přibližně 300 VE, u kterých se z hlediska ekonomické návratnosti uvažuje o stavební výšce 250 m. Pro představu o projektované provozní výšce VE, lze uvést Žižkovskou televizní věž o výšce 216 m, jež patří mezi nejvyšší stavbu v Praze.

Základní principy a obavy:
ČsSL podporuje rozvoj a systémový přístup obnovitelných zdrojů energie. Apelujeme však na stanovení cílů pro podíl obnovitelných zdrojů energie ve vyváženém a veřejnosti prospěšném energetickém mixu společně s důrazem na leteckou bezpečnost, ochranu zdraví obyvatel, přírody a ochranu krajinného rázu.

Kdo létá, dobře ví jak nádherná je naše vlast z ptačí perspektivy. ČsSL si uvědomuje, že výstavba VE může mít významný dopad na bezpečnost letového provozu, zejména v blízkosti letišť, vzletových a přistávacích ploch a v oblastech s intenzivním létáním. Z 29 států Shengenského prostoru patří ČR svou leteckou činností, počtem přistávacích ploch i počtem leteckých výrobců mezi nejvýznamnější hráče v Evropě.

Naše obavy se týkají především:
• Bezpečnosti letového provozu v neřízeném prostoru třídy G: Tento vzdušný prostor je určen pro lety za vizuálních meteorologických podmínek (VMC), kde piloti spoléhají na vizuální orientaci a vyhýbání se překážkám. VE, s jejich výškou a umístěním, mohou představovat významnou překážku, kterou je obtížnější vizuálně identifikovat, zejména za zhoršené viditelnosti (mlha, šero, tma) nebo v náročném terénu.
• Interference s radarem a komunikací: VE mohou rušit radarové systémy a komunikační sítě, což může mít dopad na letectví a další služby.
• Vlivu na uživatele SLZ: Uživatelé sportovních létajících zařízení (SLZ), jako jsou motorová UL letadla, kluzáky, balóny a další letecká zařízení, často využívají vzdušný prostor třídy G pro své lety. Výstavba VE v jejich blízkosti může omezit možnosti létání, zvýšit riziko kolize a narušit jejich sportovní a rekreační aktivity. Ze studií, které jsou k větrným elektrárnám vypracovány, vyplývá, že dosah turbulence, která se za VE tvoří, může být až devítinásobek průměru jejího rotoru.
• Zohlednění leteckého provozu:
Letiště a plochy SLZ: V ČR je mnoho letišť a ploch pro SLZ, které jsou často umístěny v blízkosti vhodných lokalit pro VE.
Omezení výšky: Výška VE musí být koordinována s leteckými úřady a musí být zohledněna přítomnost ploch SLZ a letišť.
Plánování: Před instalací VE je nutné provést důkladnou analýzu leteckého provozu a koordinovat umístění s Úřadem pro civilní letectví (ÚCL), Armádou ČR, Aeroklubem ČR (AeČR) a Leteckou amatérskou asociací (LAA ČR). Proto LAA ČR poskytuje na www.LAACR.cz seznam míst, kde je o výstavbu VE žádáno, aby mohli provozovatelé letových terénů a ploch SLZ zjistit, zda se v jejich blízkosti plánuje výstavba VE a měli tak možnost se k procesu včas vyjádřit.
• Vlivu turbulence za lopatkami VE na bezpečnost letového provozu:
Víry za lopatkami VE (wake turbulence) mohou představovat potenciální riziko pro letadla, zejména pro:
Malá letadla a ultralehká letadla: jsou citlivější na turbulence.
Letadla v blízkosti VE: víry se šíří za lopatkami a mohou dosahovat značné vzdálenosti.
Letadla v režimu přiblížení nebo odletu: piloti se soustředí na manévrování a mohou být méně připraveni na vzniklou turbulenci.
• Dopady vírů:
Ztráta kontroly nad letadlem: turbulence může způsobit prudké pohyby letadla.
Zvýšené namáhání konstrukce letadla: opakované zatížení může vést k únavě materiálu.
Zhoršená viditelnost: turbulence může ztížit pilotovi správné reakce i rozdělení pozornosti.
Dopad na navigační systémy a přehlednost radarové situace: VE mohou rušit signály radarových i navigačních systémů, což může ztížit orientaci pilotů, řízení letového provozu a zvýšit riziko bezpečnosti letu.
• Vlivu na leteckou infrastrukturu: V blízkosti letišť a vzletových a přistávacích ploch je nutné důkladné posouzení dopadu VE na letištní provozy, včetně přiblížení a odletu.

Požadavky ČsSL:
ČsSL apeluje na všechny zúčastněné strany, aby při plánování a výstavbě VE braly v úvahu následující požadavky:
• Důkladné posouzení dopadu: Před zahájením výstavby VE je nezbytné provést důkladné posouzení dopadu na bezpečnost letového provozu, včetně analýzy letových tras, intenzity provozu a možných rizik. Toto posouzení by mělo být provedeno nezávislými odborníky na letectví v součinnosti s uživateli letišť a ploch SLZ.
• Spolupráce a komunikace: Je nutná úzká spolupráce a komunikace mezi investory, provozovateli, orgány státní správy, letišti, leteckými organizacemi a uživateli letišť a ploch pro sportovně létající zařízení (SLZ).
• Označení VE: VE musí být řádně označeny a osvětleny v souladu s platnými předpisy, aby byly viditelné pro piloty ve všech meteorologických podmínkách.
• Transparentnost: Veřejnost musí být vhodnými dostupnými prostředky informována o plánované výstavbě VE a o možném vlivu výstavby VE na blízké okolí i bezpečnost letového provozu.

Závěr:
Umístění VE v ČR je složitý proces, který vyžaduje pečlivé zvážení ekonomických, environmentálních a bezpečnostních faktorů. Zohlednění leteckého provozu je klíčové. Je důležité, aby se investoři i provozovatelé VE řídili platnými předpisy a úzce spolupracovali s leteckými úřady. Výzkum a monitoring jsou nezbytné pro minimalizaci rizik a zajištění bezpečnosti letového provozu.

ČsSL je připraven spolupracovat s orgány státní správy, investory a dalšími zúčastněnými stranami na zajištění bezpečnosti letového provozu v souvislosti s možnou výstavbou VE. Věříme, že pouze důsledným dodržováním výše uvedených požadavků a zásad lze dosáhnout udržitelného rozvoje větrné energetiky, který nebude ohrožovat bezpečnost leteckého provozu, aktivity všech uživatelů vzdušného prostoru a veřejný zájem občanů ČR.

plk. v. v. Ing. Václav Vašek
předseda ČsSL

Sdílet

Tweet