Zakázaný kalendář armádní DUKLY

Posvátný mír ve sportu a “zakázaném” kalendáři 2024 sportovců DUKLA, jehož vydání bylo z větší části skartováno a spáleno. Politika podobně jako v jiných režimech nevybíravě zasahuje do umění, sportu a kultury jako celku. Plíživě a sofistikovaně vstoupila do veřejného prostoru cenzura, ale ještě nebezpečnější je plošné budování strachu a autocenzura, které v současné době Armáda České republiky systémově buduje. Jaké otázky si pokládám? Více v komentáři.

Co znamená podobná cenzura či autocenzura? Nejen legitimizuje politické názory ve stylu “musíme se připravit na válku”, ale spíše poskytuje důkaz o tom, že válku chce a schvaluje. O míru nesmíme hovořit? Lidé, kteří chtějí jít cestou míru a lásky, tak jsou různě označováni, tak jako u jiných rozdílných názorů.

Co na tom komu vadí? Vždy prý platilo takové heslo mezi vojáky “připravuj se na válku, posílíš tím mír.” Opět jsme první. Žádný stát nikdy nikde veřejně nepřiznal, že chce válku. Jak jinak máme číst to, že Dukla, Armáda ČR potlačuje kreativní ztvárnění české hrdosti, historie a odvahy, které kalendář velice výstižně ukazuje.

Proč nesmí mít “mírový symbol”? Možná by bylo dobré upřesnit, že tato “mírová vidlička” dle základních informací vznikla jako symbol jaderného odzbrojení tj. Nuclear Disarmament. Podle praporkové abecedy (semaforu), což je komunikační systém založený na signalizaci pomocí praporků v rukou vysílající osoby, kde poloha rukou signalizuje znak abecedy, je tedy lifestylový znak slova “peace” vyjádřením písmen N - nuclear a písmene D - disarmament, kterými se umělec inspiroval.

Proč je slovo mír ve sportu posvátné? Měli bychom si připomenout, že u sportu a olympijského hnutí je slovo mír naprosto posvátné. Právě na Posvátném míru stojí původní olympijské myšlenky. Bohužel toto je další z mnoha důkazů, že i olympismus bude muset v dalších letech projít velkou změnou a transformací. Před několika měsíci jsme vize diskutovali v rozhovoru s panem Václavem Vítovcem, který prosadil globální myšlenku na zařazení triatlonu mezi soutěžní disciplíny Olympijských her. Nedávno jsem o těchto tezích a nutnosti změn hovořil s olympijským vítězem a světovým rekordmanem panem Hailem Gebrselassiem. Rozhovor s ním v dalších týdnech odvysíláme.

Jaký je výsledek potlačování svobodného vyjádření? Trochu se obávám stavu Armády ČR, když jsme svědky špatné a chybné komunikace. Armáda ČR a nejrůznější funkcionáři by si měli uvědomit, že když něco potlačují, tak tím spíše věc zviditelňují - nasvítí ještě více pozornosti, takže proces je to ve své podstatě v tomto případně velice pozitivní. Poděkování za podařený umělecký nápad tedy patří jejich tvůrcům, sportovcům, tak vedení Dukly a Armády ČR, že otevírají diskuzi k symbolice, filozofii a otázkám války a míru.

Co je to posvátný mír? Během konání olympijských her se dodržoval všeobecný posvátný mír, zvaný ekecheiria („zdržení se rukou od zbraní“). Na půdu Olympie nesměl vstoupit voják se zbraní v ruce a v době konání her ani ozbrojený jednotlivec. Účastníkům her byla zajištěna volná cesta do Olympie a zpět i přes území nepřátelských států. V době her byly zakázány všechny války a jiné násilné činy. Údajně o tom byla napsána smlouva, ale text se nedochoval. K porušení této dohody došlo jen výjimečně, např. roku 420 př. n. l. Spartou. (Pozn. Více internet a základní wikipedie.)

Co je největší nebezpečí? Ohrožení svobody! Svobody projevu a svobody slova. Svoboda je naprosto klíčová k lidské tvořivosti, umění a souvislostem. Proč asi tento princip přitom z jiné strany připomíná Komunistickou stranu Československa a jejich ideologii ve sportu? Přeci každý trochu kriticky myslící člověk musí začít vnímat, co se kolem nás děje. Politika v takovém rozměru do sportu nepatří, patřit nesmí a případně musíme v budoucnu konat tak, aby se toto zcela razantně změnilo. Nikdo by neměl zakazovat slovo mír, láska a pravda, totiž zvítězí nad násilím, lží a nenávistí, jen to někdy trvá, než-li to lidem dojde.