Tento www používá nezbytné cookies bez nichž nefunguje. Jako provozovatel cookies nijak nezpracováváme.
Senát ČR schvaluje Istanbulskou úmluvu. Prosíme, případně sdílejte video a informace ke schvalování Istanbulské úmluvy, které má proběhnout již ve středu 24.1. 2024, bod jednání číslo 21 v Senátu ČR. Kdo je váš senátor? Kontaktujte ho.
1. Jedná se o mezinárodní smlouvu z roku 2011. Dnes jsme v roce 2023 a domníváme se, že málokdy v historii došlo k takovým rychlým turbulencím v oblasti pohledu na člověka jako bytost či subjekt soukromého práva jako v tomto období; uvažuje se o různých formách uspořádání rodinného života, o různých pohlavích či genderech – za této situace je původní smysl úmluvy již překonán a naopak by mohla být zneužita k úplně jiným cílům, něž původně bylo zamýšleno.
2. Dojde k částečné ztrátě státní suverenity – zrovna v této citlivé době a v tak citlivých tématech, když Istanbulskou úmluvou dochází k delegování pravomoci v soukromých záležitostech občanů České republiky na orgán, který není státním orgánem České republiky (viz zejména celá Hlava IX úmluvy upravující fungování Expertní skupina pro boj proti násilí na ženách a domácímu násilí, tzv. GREVIO; viz některá ustanovení Hlavy VIII upravující mezinárodní spolupráci v záležitostech vyplývajících z úmluvy).
3. Při zkoumání obsahu Istanbulské úmluvy lze zjistit, že většina (až 90 %) požadavků je již kryta našim českým právem. To, že ve skutečnosti nejsou některé instituce zavedeny (např. rozsáhlá síť krizových center), není problém nedostatku legislativy, ale personálních možností (nedostatků psychiatrů a psychologů) pro naplnění těchto požadavků.
4. Istanbulská úmluva vnese v případě její ratifikace do českého právního řádu právně i fakticky velmi nebezpečný pojem "gender" (a jeho odvozeniny), když úmluva zjevně dává pojmu "gender" jiný význam, než jaký má v českém právním řádu pojem "pohlaví" (viz např. článek 3. písm. c), článek 4. odst. 3. a 4., článek 6., článek 14 odst. 1. a 2. atd. úmluvy). Vnesení pojmu "gender" do českého právního řádu a reálného českého sociálního prostředí generuje velmi pravděpodobně budoucí střety s českým ústavním pořádkem (který je založen na biologickém pojetí pohlaví člověka, coby ženy a muže; ad např. plenární nález Ústavního soudu ČR sp. zn. Pl. ÚS 2/20). Pojem "gender" (jak je jeho význam výslovně definován článkem 3. písm. c) úmluvy) je v Istanbulské úmluvě naopak založen na sociálně ustanovených rolích, nikoliv na objektivních fyziologických znacích pohlaví, a je tak v naprostém rozporu s přírodní realitou tohoto světa, s povahou člověka jako jednoho ze savců, kdy člověk může objektivně fyziologicky existovat jen v jednom z jediných dvou možných pohlaví (muž a žena).
5. V době, kdy z nejrůznějších důvodů je v krizi tradiční model rodiny (otec, matka a děti), přichází v zájmu užší problematiky (násilí v domácnosti a na ženách) právní předpis, který prokazatelně (empirických zkušeností posledních 12 let) vnáší další klín do vztahů mezi muži a ženami (označuje muže za násilníky z důvodu jejich přirozenosti). Tradiční model rodiny v této chvíli nemá až na drobné výjimky žádnou morální oporu ve veřejném prostoru a tento problém nelze podceňovat.
7. Za obdobně společensky (z pohledu více než tisícileté historie české státnosti postavené na křesťanských základech Evropy; z pohledu názorově a hodnotově neutrálního vývoje dětí a mládeže) i politicky (z pohledu fungování zastupitelské demokracie založené na státní reprezentaci vzešlé ze svobodných voleb) závažné důsledky případné ratifikace Istanbulské úmluvy považujeme
• povinnou (viz požadavky výslovně stanovené článkem 14 odst. 1. a 2. úmluvy) "indoktrinaci" nejen české školské soustavy, ale dokonce i českého volnočasového spolkového prostředí pro děti a mládež (sportovního, kulturního), tématikou genderu (ve významu chápaném úmlouvou - viz bod 4. výše);
• povinnou (viz požadavky výslovně stanovené články 8, 9 a 13 úmluvy) finanční a nefinanční podporu pouze jednoho segmentu nikým nevolených neziskových organizací, a to neziskových organizací zaměřených na záležitosti upravené Istanbulskou úmluvou;
• povinné (viz požadavky výslovně stanovené článkem 12 odst. 1. úmluvy) potírání českých národních tradic, obyčejů a zvyklostí.
Neratifikovat Istanbulskou úmluvu v ČR - ZPRÁVY A REAKCE
Natočeno 16.1. 2024 v Praze