Jsme v bodě zlomu? Vodivé polymery umožní vyvinutí „nadčlověka“ propojeného s AI (Radovan Dluhý)

Technologickým vývojem dochází k postupnému propojování lidského mozku s umělou inteligencí (AI). Desítky lidí mají už dnes v hlavě různé implantáty. Vědci vyvíjejí nové materiály, které by mohly propojení neurálního rozhraní mezi lidským mozkem a AI urychlit.

„Singularita je již za horizontem,“ uvedl Elon Musk koncem února na sociální síti X. Co si můžeme pod singularitou představit?

Singularita je historickým přelomem a zlomovým bodem technického vývoje, ve kterém AI zastíní lidskou inteligenci a člověk se zásadním způsobem vlivem moderních technologií změní. Vznikne takzvaný vylepšený člověk (anglicky „enhanced human“) s nadlidskými schopnostmi, který bude s AI v neustálé komunikaci. Dojde k jejich propojení.
 

Neuralink a mozkové implantáty

Musk vlastní společnost Neuralink, která v roce 2024 třem osobám implantovala do mozku čipy, jež umožňují postiženým pacientům bezdrátové přenášení mozkových signálů do počítačové aplikace s cílem ovládat myšlenkami zařízení a znovu se pohybovat a komunikovat.

„Pokud půjde všechno podle plánu, během několika příštích let budou mít Neuralink stovky lidí, možná desetitisíce během pěti let a milióny během deseti let,“ uvedl Musk ještě loni na sociální síti X.

Neuralink přitom není zdaleka jedinou komerční společností, která vyvíjí mozkové implantáty. Mezi další významné hráče patří Synchron, Paradromics, Precision Neuroscience a BlackRock Neurotech. Podle Marka Váchy, přednosty Ústavu etiky třetí lékařské fakulty Univerzity Karlovy, mělo v roce 2024 implantáty asi 40 lidí na světě.
 

Armádní výzkum

Americká vojenská vývojová laboratoř (anglická zkratka DARPA) se ve spolupráci s dalšími institucemi nachází ve finální fázi projektu N3, jehož cílem je vytvořit „neurální rozhraní (mezi člověkem a umělou inteligencí, pozn. red.), které umožní rychlou, účinnou a intuitivní hands-free (bez použití rukou, pozn. red.) interakci zdatného vojáka s vojenskými systémy“.

V rámci projektu N3 vědci experimentují s inteligentními magnetoelektrickými nanočásticemi (anglická zkratka MENPs), které v mozku člověka reagují na elektrické, magnetické, akustické a elektromagnetické pole a následně u něho spouští požadovanou biologickou reakci.

MENPs jsou do mozku vpraveny buď vdechnutím, nebo pomocí injekční stříkačky.

Již v roce 2020 tehdejší americký šéf Národních zpravodajských služeb John Ratcliffe napsal ve svém sloupku na The Wall Street Journal, že Čína na svých vojácích již provádí testy s cílem vytvořit „biologicky vylepšené“ vojáky.
 

Novinkou neurálního rozhraní jsou vodivé polymery

Vědci přicházejí s novými materiály v naději vylepšeného propojení neurálního rozhraní mezi člověkem a AI. Výzkumníci ze švédské Univerzity v Linköpingu ve spolupráci s lékařským Institutem Karolinska nedávno vyvinuli vodivé polymery, které bez poškození upevnili na živé buňky a studovali jejich vzájemné chování.

Oproti kovovým elektrodám, které mohou poničit mozkové tkáně, jsou vodivé polymery novým flexibilním materiálem, který by mohl zásadně změnit výzkum neurálního rozhraní, informují internetové stránky SynBioBeta, které se zaměřují na výzkum v oblasti syntetické biologie.

„Jelikož jsou polymery jemné a pružné a mohou transportovat elektřinu a ionty, jsou preferovány před konvenčními elektrodami. Cílem je propojit biologické systémy s elektrodami, především použitím organických vodivých polymerů,“ uvedla členka výzkumného týmu Chiara Musumeciová z Laboratoře organické elektroniky Univerzity v Linköpingu.

Na podobném projektu s názvem Living Bionics, který zkoumá nové materiály pro efektivní propojení lidského mozku s AI, také pracuje britská vědecká a lékařská univerzita Imperial College. Tento sedmiletý projekt byl zahájen v roce 2018 a finančně ho podpořila EU částkou takřka dvou milionů eur.

Zdroj: EPOCH TIMES