EKOLOGIE: Svinstvo nahrazovat ještě něčím horším (prof. Jaroslav Petr)

Svinstvo nahrazovat ještě něčím horším | Jaroslav Petr

Jaký je mainstreamový přístup k ekologickým tématům? Jaké máme příklady Green Washingu? Jak se tunelují ekologická témata? Jaké jsou skutečné regulace EU? Jak chráníme své děti a občany? Jaký je vliv kapitálu a korporací na rozhodování politiků? Předkládáme odborný rozhovor k tématu BPA Free neboli Bisfenol A a Bisfenol S. Jde o ukázkové téma, jak zelený marketing a politika pracuje pro lidi a jejich zdraví.

"Můžeme věci nahrazovat, ale určitě ne tím způsobem, že Bisfenol A nahradíme Bisfenolem S. Tomu se říká politováníhodná náhrada. Bohužel těch případů, kdy se jedno svinstvo nahradí jiným a ještě horším, tak je bohužel podstatně více. Společnost si musí říci, co skutečně chce. Jestli chce žít zdravě ve zdravém prostředí? Ano, chceme to, tohle v čem žijeme nám vadí. Pak se musíme zeptat, co s tím musíme udělat? Kroky se zdají jasné. Nemusíme mít tolik oblečení, nemusíme mít všechno zabalené v plastu. A tak dále, a tak dále...," říká v rozhovoru prof. Jaroslav Petr.

"Zkoumali jsme například plastové láhve na pití, co nosí děti do školy. Tam se před lety začala objevovat nálepka "BPA free", což znamená Bisfenol A free. Látka Bisfenol se tam dává, aby to bylo pevné. Začalo mi vrtat hlavou, jak to, že flašky jsou stále pevné, když tam není Bisfenol A? Co je tam místo něj? Začali jsme pátrat a došli jsme k závěru, že je tam vlastně bílý kůň v podobě Bisfenolu S, což je látka velmi velmi podobná, akorát se o ní v té době nevědělo to, co se vědělo o Bisfenolu A. Takže si koupíte BPA free plastovou flašku s Bisfenolem S. Například my jsme strávili celé čtyři roky tím, že jsme testovali Bisfenol S a jaké může mít dopady na reprodukci - rozmnožování," popisuje prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. závažnost dnešního znečištění lidského organismu dosud neznámými látkami.

"Ukázalo se, že zvířata z chlévů mají těchto látek v těle tisíckrát méně, než-li krávy, které se pasou na pastvě. Zjištění byl velký šok. Autoři této studie uvažovali, kde k tomu na té pastvě ty krávy a býci přijdou? Jediným vysvětlením je, že v ovzduší je již tolik plastu, že to vlastně napadá ze vzduchu, uchytí se to na trávě a dobytek to prostě sežere. Znamená to, že ty krávy, co jsou pod střechou, tak se toho nenažerou. Ty co jsou venku, tak se toho nažerou. Tyhlety plasty jsou všudypřítomné. To, že jejich množství a spad není nevýznamné, dokazuje další studie z Rakouska, kdy měřili znečištění na jedné meteorologické stanici, která je zhruba 3000 m nad mořem. Řekneme si idylka, čisto všude... Vždy, když tam napadl sníh, tak tu vrstvu seškrábli, sníh nechali roztát a vodu podrobili analýzám, kde potom nacházeli mikro a nano částice plastů ve velkém množství. Když to spočítali na plochu Rakouska, tak dospěli k názoru, že Rakousko dostává ročně 3000 tun plastů, které spadají v těchto částicích, které lidské oko nevidí," přibližuje mezinárodní studie prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. Více v přednášce z konference Vize Česka 2022.

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. je český biolog, bioetik a popularizátor vědy. Kromě populárně naučných knih v minulosti publikoval i řadu vědeckofantastických povídek. Vystudoval zootechnický odbor na Vysoké škole zemědělské v Praze; studium dokončil v roce 1982. Od roku 1983 je vedoucím výzkumným pracovníkem v pražském Výzkumném ústavu živočišné výroby. V roce 1988 obhájil kandidátskou disertační práci, v roce 1994 obhájil doktorskou disertační práci a v roce 2004 byl jmenován profesorem v oboru fyziologie, anatomie a reprodukce hospodářských zvířat. Externě přednáší biotechnologii na pražské Karlově univerzitě, Masarykově univerzitě v Brně, České zemědělské univerzitě v Praze a Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Od 90. let 20. století se věnuje popularizaci vědy. Je členem redakční rady časopisu Vesmír, kam také přispívá.

Rozhovor natočen dne 20. října 2022.

Prosíme, podpořte přípravu rozhovorů na Inovace Republiky. Číslo transparentního účtu: 12122128/2010. Do poznámky napište “DAR”.