Noviny IR č. 2/2026: Co přinesl letošní Davos? (Ilona Švihlíková)

Ani letos jsem si nenechala ujít Světové ekonomické fórum v Davosu. Již několik let sleduji klíčové debaty, které jsou dostupné na stránkách fóra. Je důležité vědět, s jakými tématy vyrukuje globalistická elita a kdo tato témata reprezentuje. Tento rok bylo navíc vidět, jak silný je rozkol mezi tzv. západními elitami. Konflitky a přímo hádky mezi zástupci USA (nejen z politiky, ale i byznysu, viz Pfizer, viz Blackrock) rámovaly letošní Davos. Stejně tak je zajímavé, jaké je složení vystupujících. Letošní rok byl extrémně anglosaský. Panelistů zastupující globální Jih bylo naopak pomálu. Tradičně se nesměli účastnit Rusové. Přítomno bylo málo zástupců Číny – mluvilo se nejčastěji o Číně, ale bez Číny.

Moc bezmocných
V řadě témat to vypadalo, že svět snad stále patří Anglosasům, což – zaplaťbůh – už dávno není pravda. Nesleduji příliš často vystoupení politiků, přestože to bývá ta část, kterou si většina novinářů nenechá ujít. Proto se rozebírá, jak Zelensky nadával evropským zemím, jak si Trump pletl Island a Grónsko a proč Macron navrhoval znovu více kooperovat s Čínou. Asi nejzajímavější byl projev kanadského premiéra Carneyho, který byl v českém kontextu zmiňován víceméně jen proto, že citoval Václava Havla – konkrétně jeho knihu Moc bezmocných. Carney si dovolil dost. Pod americkým tlakem, který Kanadu existenčně drtí, začal mluvit pravdu. O tom, že řád založený na pravidlech byla jen iluze a „život ve lži“, sdílený rituály státníků Západu, dokud oni sami seděli u stolu a mohli blahosklonně porušovat mezinárodní právo, když se to vhodně „zarámovalo.“ O tom, že se přesouváme do světa, kde si velmoci dělají, co chtějí, a malí to musí strpět. I o tom, jaké to je, najednou nesedět u stolu, ale být na menu, abych citovala jeho další výrok, který se jistě posluchačům vryl do paměti. Západu se dlouho líbila morální převaha, rituály a symboly s ní související, i když země globálního Jihu zažívaly něco jiného. A právě tyto země už dávno žijí v multipolárním světě.
 

Fňukání Evropanů
Skvěle to vystihl i v závěrečném ekonomickém panelu saúdský ministr financí, když se fňukání Evropanů jemně vysmíval. Ptal se, kdo je to ono „my“, které ztrácí ten svět, a narážel tím na to, jak často představitelé Západu žili (a někteří stále žijí) v domnění, že to oni jsou celý svět. Tato skutečnost je krásně vyjádřena používáním fráze „mezinárodní společenství“, což většinou znamenalo USA a jejich nohsledy. Projev Carneyho vzbudil pozornost, přestože prostě konstatoval fakta, která nejsou pro země mimo Západ nijak překvapivá, ale pro některé „oddané hodnotám“ to muselo představovat šok. Carney sám se přihlásil k tzv. pragmatismu založeném na hodnotách, přičemž mezi ně uvedl také suverenitu.
 

Umělá inteligence
A tady to začíná být zajímavé. Hlavní téma Davosu byla umělá inteligence. Zejména představitelé amerického byznysu byli nadšeni z nových úžasných možností umělé inteligence, nezřídka pějící ódy na to, že se jedná o záchranu lidstva. Pár zkušených sice upozornilo na to, že se taky může jednat o zkázu lidstva, ale tváří v tvář hodnotám akcií nebyly tyto hlasy tak časté. Kromě umělé inteligence se také hovořilo o ekonomické suverenitě. Sice byla vnímána jako součást národní bezpečnosti, ale nebylo možné toto téma ignorovat. Proto k důležitým, byť mediálně ne tak vděčným tématům, patřila průmyslová politika. Důraz na strategická odvětví, která musí být pod kontrolou státu. Budování odolnosti společností a států, což si myslím, že je jedno z klíčových témat 21. století. Hovořilo se také o masivní poptávce po elektřině, která je hnána datovými centry i poptávkou po elektroautech. Energetické nároky rostou tak masivně, že představitele energetiky až jímá děs, kde energii najít a jak udržet funkčnost celé sítě. Poptávka po mědi prudce roste a nabídka s ní nedrží krok.
 

Co nás čeká
Dedolarizace pokračuje, i když je třeba rozlišovat mezi dolarovými aktivy v devizových rezervách – jejichž objem skutečně klesá – a mezi dolarem jako prostředkem směny- který zas tak velké posuny směrem dolů nezažívá. Ale vidíme éru obrovských experimentů, protože jakmile je dolar využíván jako zbraň v sankcích, pak je jasné, že země budou reagovat. Američané sázejí na stablecoiny, země BRICS na vytvoření nového platebního systému (s touto iniciativou přišla Indie) s využitím clearingového systému a digitálních měn emitovaných centrálními bankami. Mění se dynamicky vše a magické slovo je vedle odolnosti také diverzifikace. Diverzifikace odběratelů a dodavatelů, dopravních tras a přístavů, i technologií. Nejsou žádní pevní spojenci, diplomacie se překrývá. V jedné otázce můžeme spolupracovat, ve druhé budeme stát proti sobě. Tohle není svět, jaký by si elita Davosu přála. Rozpor mezi západními elitami nejde přehlédnout. Je to sice výrazná destabilizace, ale pro malé země jako ČR také nabízí možnosti – uchopit témata jako průmyslová politika, odolnost a flexibilní diplomacie. Letošní Davos ukázal – i díky takovým lidem jako je kanadský premiér a navzdory chybějícím zástupcům zemí globálního Jihu – že starý svět předstíraných rituálů a vyšších hodnot Západu (ta nejvyšší je jistě pokrytectví) skončil. Můžeme toho jako Česká republika využít.

Sdílet

Tweet