Úvodní text z knihy Geimpft - gestorben (Očkovaný - mrtvý)

Úvodní text z knihy Očkovaný - mrtvý, histopatologický atlas (orig. Geimpft - gestorben)

Přednáška a setkání s jednou z autorů Dr. Ute Krüger se uskuteční v pátek 13. března 2024, od 17:00 hodin, Klub Lávka, Novotného lávka 201/1, Praha

Vstupenky a více info 

V prvních týdnech roku 2020 se po celém světě objevila lavina mediálních zpráv o nové nebezpečné respirační infekci, která vznikla v Číně a rychle se rozšířila po celém světě jako pandemie. Byla pojmenována COVID-19 a vyvolala ji varianta chřipkového viru ze známé skupiny koronavirů, SARS-CoV-2. Počáteční analýzy, včetně těch z výletní lodi Diamond Princess, naznačovaly průměrnou infekčnost, patogenitu a mortalitu ve srovnání s jinými chřipkovými viry a nepotvrdily počáteční obavy. Přesto se téměř ve všech zemích světa vytvořila masivní obava z blížící se pandemie a na tomto základě byla zavedena opatření, jako je uzavření hranic, omezení cestování atd., která byla dříve považována za nemyslitelná a neúčinná. Jelikož neexistuje žádná léčba virových infekcí, všechny naděje se upínaly k vakcíně, kterou by bylo možné rychle vyvinout. A za velmi krátkou dobu, méně než jeden rok, což bylo dříve nemyslitelné, byla vakcína již na konci roku 2020 k dispozici. Vzhledem k nyní rozšířenému strachu z viru, podporovanému masivními kampaněmi většiny vlád a neustále udržovanému médii, bylo následně asi 70 % světové populace očkováno alespoň jednou, často i několikrát.
V té době vydalo varování pouze několik lékařů a vědců. Na jedné straně byla vakcína zcela nedostatečně testována a výzkum, který obvykle trvá nejméně 8 let, než je vakcína schválena, byl zkrácen na několik měsíců. Na druhé straně byla vakcína proti koronaviru zcela novou technologií, která dosud nebyla použita v takovém měřítku. Při předchozích očkováních se injekčně podává oslabený nebo usmrcený patogen a náš imunitní systém se „trénuje“ zapamatováním si rozpoznávacích znaků patogenu, antigenů. Při očkování proti koronaviru se však injekčně podává genetický kód, mRNA, který způsobuje, že vlastní zdravé buňky těla produkují rozpoznávací znak, antigen viru SARS-CoV-2. V důsledku tohoto omylu imunitní systém zaměňuje naše vlastní očkované buňky za virus a ničí je. Příznaky onemocnění vyvolané tímto procesem závisí na orgánu, ve kterém byly buňky zničeny. A protože mRNA může proniknout do buněk všech orgánů, mohou se komplikace očkování vyskytnout také ve všech orgánech.
Jinými slovy, očkování proti koronaviru vyvolává autoimunitní reakci, která dosud nebyla zaznamenána. Příznaky komplikací po očkování jsou pro medicínu rovněž nové, a proto neexistují žádné zkušenosti s jejich diagnostikou a léčbou. Bohužel mezi lékaři panoval také všeobecný nezájem o zkoumání těchto nových jevů. V březnu 2021 se právník Elmar Becker a patolog prof. Arne Burkhardt rozhodli prošetřit úmrtí po očkování proti koronaviru, aby zjistili, zda existuje příčinná souvislost. V červenci 2021 se k týmu připojil patolog prof. Walter Lang a oba patologové následně provedli v Ústavu patologie v Reutlingenu histologická vyšetření, která byla ve světě ojedinělá. Podporovali je patologové z významných klinik a univerzit v Evropě.
Po nečekané a tragické smrti profesora Burkhardta shrnul profesor Lang s pomocí patoložky Dr. Ute Krügerové a dalších kolegů poprvé cennou práci patologického týmu v tomto atlasu a zpřístupnil ji tak širší veřejnosti. Cílem je pokračovat v důležité práci profesora Burkhardta, aby bylo možné lépe porozumět patomechanismu této nové technologie a tím snad také zlepšit diagnostiku a především léčbu komplikací vyplývajících z aplikace mRNA. Podle současných lékařských a právních standardů mělo být toto provedeno před schválením a širokým používáním. DDr. Christian Fiala

Úvod
Materiál a metoda
V Institutu patologie profesora Burkhardta v Reutlingenu zkoumali profesor Burkhardt a profesor Lang vzorky tkání zesnulých osob, jejichž úmrtí souviselo s očkováním mRNA proti SARS-CoV-2, dále zjednodušeně označovaným jako očkování proti koronaviru. Ve své práci byli podporováni několika patology z velkých klinik a univerzit v Evropě. Vzorky tkání byly zaslány z ústavů soudního lékařství nebo patologických ústavů. Pitvy byly obvykle požadovány příbuznými zemřelých. Vzorky tkání nemocných pacientů zasílali také dermatologové a onkologové. Ve všech případech bylo cílem odpovědět na otázku, zda může existovat souvislost mezi úmrtím nebo onemocněním dané osoby a provedenou vakcinací proti koronaviru. Odpovědi na tuto otázku byly rozděleny do tří skupin:
Skupina 1 – souvislost s pravděpodobností hraničící s jistotou
Skupina 2 – pravděpodobná nebo velmi pravděpodobná souvislost
Skupina 3 – žádná jistá souvislost
 
Podle našich informací byla podrobná analýza Burkhardtova institutu týkající se zranění, která mohla vzniknout v souvislosti s očkováním mRNA, jedinou iniciativou svého druhu na světě, která se v té době snažila porozumět velmi znepokojivým komplikacím způsobeným zcela novou technologií mRNA a pomoci vyvinout jak diagnostické možnosti, tak terapie. Do června 2023 byl v institutu v Reutlingenu analyzován pitevní materiál od 89 zemřelých pacientů a bioptický materiál od 75 živých pacientů. Uvedené případy byly očíslovány v pořadí, v jakém byly přijaty. Jeden případ dokumentovaný v tomto atlasu byl vyšetřen v institutu ve Švédsku, a proto je označen jako „externí“.
Ve všech případech byly vzorky vyšetřeny pomocí rutinního barvení hematoxylinem-eosinem (HE). Bylo použito mnoho speciálních barvicích metod, jako je konžská červeň, železo a Elastika van Gieson (EvG). Byly také provedeny další imunohistochemické analýzy. Byly použity imunohistochemické markery (protilátky) pro identifikaci spike proteinu a nukleokapsidy. Pokud byl v tkáni detekovatelný izolovaný spike protein se současnou negativní reakcí na nukleokapsidu SARS-CoV-2 a současným poškozením tkáně, bylo možné předpokládat reakci a/nebo poškození v důsledku očkování proti koronaviru. Situace se zkomplikovala, když došlo k reakci jak na spike protein SARS-CoV-2, tak na nukleokapsidu. Tento reakční vzorec naznačoval přítomnost koronavirové infekce, ale logicky to nemohlo spolehlivě vyloučit poškození vakcínou. Důvod je jednoduchý: osoba poškozená vakcínou může mít také koronavirus, což znamená, že obě protilátkové reakce musí být pozitivní.
Pouze histologické vzorky případů, které měly být prezentovány v atlasu a pro které bylo získáno prohlášení o souhlasu s publikací, byly znovu zkontrolovány a relevantní vzorky byly digitalizovány a byly vytvořeny digitální histologické snímky. Pouze jednotlivé vzorky byly zkoumány pod světelným mikroskopem a fotografovány v polarizovaném světle. 
Bohužel tloušťka řezů vzorků, zejména s ohledem na speciální barvení, neumožňovala digitalizaci ve vysoké kvalitě. Proto jsou v atlasu často zobrazeny snímky s rutinním barvením.
Nebylo výjimkou, že se v orgánech zemřelých nacházely usazeniny, které patologové za 50 let své pracovní kariéry před zahájením očkování proti koronaviru nikdy neviděli. Tyto usazeniny byly analyzovány v jiných, více na výzkum zaměřených institucích pomocí energeticky disperzní rentgenové spektroskopie, Ramanovy spektrometrie a laserové mikroskopie. Pro snímky prezentované v tomto atlasu, pořízené laserovým mikroskopem, byl použit řez tkání obarvený HE.
Tento atlas zobrazuje jak výrazné, tak i diskrétní nálezy, aby upoutal pozornost na klasifikaci nálezů. Struktura nálezů je založena na pořadí navrženém prof. Burkhardtem. První část zobrazuje pouze obecně viditelné nálezy, které umožňují rozpoznat patomechanismus imunitní reakce vyvolané novou mRNA koronavirovou vakcínou. Ve druhé části jsou podrobně znázorněny různé orgány s orgánově specifickým poškozením. Číslování obrázků vychází z obsahu. Kromě toho byly různé případy pacientů číslovány postupně pro několik případů v jedné kategorii (např. v kapitole „Obecné nálezy“ pro kategorii „1.a – Vaskulitida velkých cév“ bylo uvedeno pět případů pacientů, které byly označeny „Obr. 1a1“ až „1a5“).
Bohužel nebyly předloženy žádné materiály od zemřelých pacientů s maligními nádory, které se objevily relativně krátce po očkování proti koronaviru. Dr. Ute Krüger, která pracuje jako patoložka specializující se na prsa již více než 18 let, již na podzim 2021 zjistila, že od zavedení očkování proti koronaviru rostou karcinomy prsu agresivněji a pacientky jsou v době diagnózy mladší než obvykle. Častěji se také vyskytovaly recidivy a tyto agresivní nádory často vedly k úmrtí pacientů ve velmi krátké době. A konečně: od zahájení očkování proti koronaviru došlo ke znatelnému nárůstu výskytu jiných zhoubných nádorů. V Německu například registr nádorů vykazuje zvýšený výskyt zhoubných melanomů. Řada onkologů po celém světě poukazuje na nadprůměrný nárůst výskytu zhoubných nádorů od zavedení očkování proti koronaviru.
V části tohoto atlasu věnované případovým studiím byly případy očíslovány v pořadí, v jakém byly přijaty, jako případ 1 až případ 164 (C 1 – C 164). Nejprve jsou uvedeny pitvy, poté biopsie a nakonec potraty. Ne všechny případy vyšetřené v Reutlingenu jsou však uvedeny v části věnované případovým studiím této knihy. Aby byl poskytnut rychlý přehled, jsou v prvním řádku uvedeny věk, pohlaví, počet a typ podaných koronavirových vakcín a v případě úmrtí doba do úmrtí po podání koronavirových vakcín v dnech (např. pro případ 1: „82y / f / 2x Mod / 75, 40“ znamená následující: 82 let / žena / dvě očkování Moderna, úmrtí nastalo 75 dní po 1. a 40 dní po 2. očkování proti koronaviru).

Rozhovory s autorkou knihy: