Gándhího experimenty s pravdou

Kniha - Můj život aneb o mých experimentech s pravdou

Jde o knihu, kterou Gándhí napsal sám o sobě, svém životě a experimentech, které sám na sobě uskutečňoval. Vědomě totiž experimentoval až na hraně vlastního života, duchovního světa, práva i politiky. Šel při svých pokusech pro pravdu až do absolutních extrémů.

Rasovým otázkám, segregaci pohlédnete přímo do očí. Znovu si uvědomíte kolik věcí je stále nedořešených, kolik věcí je stále aktuálních v souvislosti s neokolonialismem, ekonomickými zájmy, rasovými otázkami, manipulacemi, ovlivňování strachem.

Jako vegetarián experimentoval na sobě a svých blízkých se stravou a nejrůznějšími dietami, které využíval při léčbě. Zabýval se alternativním neinvazivním postupem ve zdravotnictví, například zábalem zeminou, vodoléčbou a nejvíce stravou. Věnoval tomu i samostatné texty.

Naprosto prakticky a pokorně podporoval mezináboženský dialog. Studoval postupně jednotlivá náboženství a měl přátele vyznávající naprosto rozdílnou víru. Pokládal komunikaci se zástupci jiné církve za obohacující, podporoval svobodný duchovní rozvoj.

Poznával a zkoušel různé principy spolupráce, participace lidí a financování společných aktivit. Podporoval vzájemnou tvořivost, kdy popisuje praktické spolupráce v rámci komunity. Pokládal se za vlastence a vlastenectví za veřejnou službu. Lásku ke své zemi podporoval v oblasti národních tradic, kultury, jazyků a lokální ekonomiky.

Hodně studoval, diskutoval s lidmi a četl knihy, které se k němu dostávaly. V několika pasážích knihy se odkazuje na ruského spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého, kdy ho nejvíce obohatila a inspirovala kniha Královský boží v nás. Dokonce po Tolstém pojmenoval jeden ašrám - komunitní místo, kde tvořil se svými nejbližšími. (např. strana 86)

Naprostý minimalista takřka ve všem - strava, oblečení, vlastnictví věcí, domácnost, finance, cestování, ale i minimalista slova a textů. Při čtení knihy mě často zaujala jedna jediná a naprosto holá věta, která často vystihne to nejpodstatnější. Tou první větou bylo: “Napadají kořeny cti našeho národa.”

Poznámky a citace z knihy

Stále na každém svém kroku podporoval vzdělání, kdy říká: “Kdybychom si měli vybrat mezi vzděláním a svobodou, zvolíme si svobodu.” Upozorňoval na manipulace, obracení víry, jazyka a tradice celého národa.

Oblasti zdraví věnuje několik kapitol, kdy podrobně popisuje některá svá rozhodnutí a pokusy. “Kdo ztrácí kontrolu nad svým zdravím, tak ztrácí kontrolu sám nad sebou a přestává být člověkem.” Komentoval tím strach o své zdraví a přílišný vliv léků v té době. Můžeme vzpomenout na poblouznění, kterými jsme procházeli v posledních letech…

Často v knize hovoří o pandemiích. Zaujala mě pasáž o černém moru, která má několik krátkých kapitol. Gándhí v průběhu svého života nikdy neváhal jít do první linie a pracovat ve zdravotnictví, při průběhu pandemií sestavit zdravotnický tým, nebo jít pomáhat při záchraně života ve válečných konfliktech.

“Pokud se jednalo o zdraví bílých lidí, tak město neváhalo vynakládat velké částky a peníze tekly proudem.” “Myslím, že pokud bychom nespolupracovali, tak by neváhali použít ozbrojené složky a vše tím ještě zhoršit.” Přibližuje to, že lidé žili ve strašném strachu. Sebemenší chybu by obrátili, aby opatření použili proti nám. (např. strana strana 256 - 257)

Popisuje průběhy i zneužití karentény, kdy jej v rámci podezření na šíření moru nechtěli nechat vystoupit několik týdnů z lodi. Tehdy na lodi mezi svými přáteli a spolucestujícími ve svém projevu řekl: “Na rozdíl od východu je západní civilizace založena převážně na síle.” (Strana 171)

Několikrát detailněji přibližuje vztah k veřejným institucím, komunikaci a dopisování s nimi. V jedné z dalších minimalistických vět říká doslova toto: “Organizace, která ztratila veřejnou podporu, nemá právo na existenci.” Osobně si v tomto kontextu dlouhodobě kladu otázky vedoucí ke zjednodušování celého státního aparátu, od řízení státu, státních institucí, úřednického aparátu, až po legislativu. (Strana 177)

Gándhí vydával nejrůznější texty. Jeho knihy byly zakázané. Zároveň se podílel nebo přímo sám vydával noviny, kdy v knize popisuje důvody i procesy při jejich vydávání. Zdůrazňuje, že žurnalistika je veřejná služba a má velkou moc. “Tisk má úžasnou moc podobně jako voda zaplaví celou krajinu a zdevastuje úrodu, tak nekontrolovatelný příval slov přináší jen zkázu.” (Strana 247)

Komentuje kontrolu v médiích dnes označovanou jako cenzura, když říká, že kontrola vnější jen podněcuje, jedinou možností je kontrola vnitřní a naslouchání vlastnímu hlasu svědomí a intuici. Dnes hodně aktuální téma.

V knize je zmíněno slovo “renunciation” - v budhistických textech a jazyce Pali označované termínem “nekkamma”, tedy zřeknutí se světa. Velice inspirativní filozofie, kdy dnes jsme součástí světa, který stojí převážně a jen na reklamě a době materialistické, tak bych řekl zřeknutí se vnitřního světa. (Strana 283)

“Přirozeně se naučit rozeznávat mezi dobrem a zlem.” Nemůžeme nikomu diktovat, co je dobro a zlo, protože každý by si měl sám tuto schopnost poznávat a osvojit. Tímto způsobem vedl a vychovával své chlapce, aby se naučili dobro od zla sami rozeznávat. (Strana 293)

Politika a media, jak k nim vzájemně přistupovat, tak najdete jeho zkušenosti na straně 355.

Opakovaně se vrací ke strachu, kdy v knize říká: “Největším problémem byl u lidí strach. Strach a vysvětlit jim, že úředníci nejsou jejich paní nýbrž služebníci placeni z našich daní. Vysvětlit jim, že se mohou bránit a moc je u lidí, ne vlády.”

V celé knize se prolíná téma nenásilí, hledání nových cest k občanskému vzdoru, tvořivosti a lokální ekonomice. Odříkání a nenásilí vysvětluje z různých zkušeností a pohledů. Zaujala mě tato definice: “Není to věc zaměření proti někomu, ale vzdor vůči systému bezpráví a nerovnosti.”

“Kdo stále jen hledá nové cesty, ten se může ztratit nadobro.”

“Probudit můžeme spícího, který otevře oči, ale nelze probudit někoho v polospánku, který probudit nejde.”

Hledejme Království boží v nás. V tomto duchu se pokusím napsat další texty a dopis svatému otci panu Františkovi a zástupcům církve k aktuálním společenským otázkám.

Robin Čumpelík