Diskutovat změnu demokratického systému

Národe, zamýšlím se nad tím, co skutečně chceme, co hledáme, kam jdeme a kam směřujeme. Skutečně si většina národa myslí, že pouze prostřednictvím dalších vyvolaných voleb dosáhneme nějaké změny? Skutečně si lidé myslí, že pouze prostřednictvím plného náměstí, hlasitého křiku a velkého množství státních vlajek nastane změna? Pomohou nám další a další „nové“ politické strany, které postupují ve stejném paradigmatu jako všichni ti ostatní před nimi? Ne. Pouze prostřednictvím voleb se nic nezmění. Demonstrace a plná náměstí změnu také nepřinesou. Politické strany se rozjíždí jako nové auto ve snaze, opravit druhé auto, ale auto auto neopraví.

Myslím, že hra s námi a o nás probíhá zcela jinde a jinak. Denně probíhá soutěž o občana. Denně probíhá manipulace, jak si získávat či udržet lidi na své straně v jednotlivých sociologických náladách i sociálních tématech. Jako ohlodané kosti nám předhazují témata, tu důchody, tu zdraví, tu bezpečnost, tu školství, tu rodiny s dětmi, tu rozpočty, tu nejistoty, tu strach, ať si máme s čím hrát. Ať se máme v rodinách a hospodách o čem bavit. Ať můžeme často až hloupě soutěžit o převzaté či cizí názory a přitom se nechat stále více rozdělovat. Ať můžeme soustředit svou pozornost tam, kam vlivní lidé potřebují. Pak nás u toho pozorují, když získávají data, plánují své další obchodní kroky, rozhodují o svých investicích nebo přemýšlí, zda není dobrou investicí sponzoring či založení politických stran. Tím co předhazují, tak vědomě těží naši energii, abychom umetli cestičku k jejich záměrům, nebo naopak energii odvádí tam, kam je potřeba směřovat další cíle politické, geopolitické, ale ve finále jde o cíle obchodní. V jiných případech odvádí energii tak, aby odvedli pozornost od svých chyb. Protože ne Republika nebo Evropa, ale „business first“ obchod na prvním místě.

Není to žádná složitá konspirativní hra. Jde o jednoduché manipulace. Jde o jednoduché postupy a principy, které stojí na velice precizních sociodemografických datech, která občany zařadí do jednotlivých bublinek, jenž představují tematické nálady. Zdůrazňuji, že volební průzkumy v těchto hlavních datech nehrají žádnou roli. Sociologická data z mého pohledu stojí nad vším dalším děním. Data se již netěží jen z klasických sociologických průzkumů, ale jsou souborem dalších zdrojů například sociálních sítí, apod. Tímto je potřeba se zabývat, vědět to, protože stratégové s tímto pracují dlouhou dobu před volbami, připuštěním předčasných voleb, apod. Osobně jsem přesvědčen, že v prvé řadě jde o práci s energií lidí - diskuze, sdílení, aktivita, demonstrace, zakládání politických stran a straniček. Energii, kterou obratně využívají proti nám samotným. Jak tohle funguje? Jak probíhá designování voleb? Jak probíhá příprava na volební kampaně? No, samozřejmě, že mnohem a mnohem dříve, než-li se přiblíží termín voleb a vy uvidíte první barevné billboardy a hesla. Již před samotným začátkem voleb je z pohledu lobbistických a obchodních zájmů o hlavních rizicích dávno rozhodnuto. Hlavní souboj probíhá na pozadí, hra informací, moci a peněz. Volby jsou bohužel jen finálovou iluzí, že můžeme hlavní dění ovlivnit.

Neurověda, data science, marketing a schopnost vědy vyhodnocovat sociologická data je stále lepší, ale to neznamená, že pracuje pro člověka, že pracuje pro svobodu a humanismus. Jde o technologie moci, které se vyvíjí posledních sto let a stále zlepšují schopnosti politické disciplíny -„soft power“.
Snažím se svými slovy i zkušenostmi přiblížit, kde je podstata, kde probíhá hlavní soutěž a kam je tedy potřeba upínat naši pozornost k případným změnám a nutnosti inovace demokratických principů. Půjčím si jeden slavný citát, který stojí za to si v letošním roce připomínat. "Myslím si, že dosud platí jako výstraha, jako varování. Moc si nepískejme, protože veškeré tyhle věci se mohou opakovat. A dokonce i v demokracii nebo v demokratúře, která by mohla nastat. Já žiju dost dlouho na západě, abych věděl, že se z jedné země, která je demokratická a překrásná, tak se může zítra stát válečné pole a naopak. To znamená. To chce hlídat,“ říkal Karel Kryl.

Kdo je vítězem začíná být zřejmé, když většina stran a straniček je otevřeně nebo často chytře skrytě financována různým druhem bohatých lidí. Například některé „české korporace“ financují politické strany napříč, aby si pojistily své zájmy. Případně financují napříč určité klíčové „politické lídry“, aby si udržely své zájmy. Proč jsem se snažil přiblížit výše uvedené principy? Zdůrazňuji to znovu, jde totiž o práci s naší energií, ne jejich. Energii používají proti nám samotným. Jak to funguje? Hlavní pointou je rozdělení společnosti, roztříštění nebo chcete-li rozmělnění, protože získám základní matematickou jistotu o tom, jakou energii občanů národa mám bezpečně stranou. V jiném případě, když vím, že nějaká sociodemografická skupina sílí, tak vyrobím například kauzu, nebo politickou trikolóru, abych lidem dal to, co chtějí a jejich pozornost takřka nepozorovaně odvedl stranou, až zájem a energie shoří.

Soutěž, která je postavená na neustálé manipulaci a kauzalitách, která předchází volebním kampaním. Příkladů práce s energií a sociálními náladami nás občanů bychom mohli uvádět nespočet, ale budu více hovořit v otázkách. Co udělat, když nefungují peníze do klasické kampaně? Když se nedaří politické straně? Proč je výhodnější vyrobit kauzu? Jak kauzou zastíním ostatní? Jak kauzou získám mediální prostor? Jak kauza ovlivní národ a rozhodne volby? Proč kauzy vytváří revoluční prostředí? Jak jsou kauzy předmětem manipulace s veřejným zájmem? Jde totiž jen o špinavou část politických kampaní, která je nejvíce efektivní. Policejní jednotky na úřadu vlády, Kubice kauza, vypíchnutá témata, apod. Teprve až potom přichází desítky a stovky miliónů vložených do barevných politických kampaní, které naplňují heslo „chléb a hry“.

Jaké jsou nepřímé efekty demonstrací? Komu mohou demonstrace nahrávat? Jakou energii a data v tu chvilku posilují? Proč jsou demonstrace efektivnější než-li jiné PR kampaně? Proč je někdy dobré rozmělňovat hlasy? Proč je jindy výhodné posilovat opoziční názor? Bohužel i demonstrace jsou prostředkem zájmů a manipulací. Vynikajícím příkladem je covidové období, jenž v historických momentech protestů přibližuje své hlasy směrem ke „změně“ konečně jinak, konečně lépe, konečně bude líp. Demonstrace logicky posilovaly opoziční názory proti minulé vládě, pomáhaly přinášet obrovské body k instalaci bledě modré na fialovou. Politik sem, politik tam, politik všude kam se podívám. Demonstrace byly vynikajícím prostředkem a vynikajícím prvkem kampaně, která předcházela posledním volbám, ale potom už chcípl pes a nikoho to nezajímá. Zas máme už jiná témata, už máme jiné problémy, už máme další politické strany, už máme nové demonstrace, tak se těším, že konečně bude líp.

Denně se zamýšlím a kladu si otázky k systémovým změnám a vědomé transformaci společnosti postavené na pilířích svobody, spolupráce a spravedlnosti. Ponořen v jakési národní laboratoři si stále formuji myšlenky, zkušenosti a vize. Vím, že pouze prostřednictvím voleb se nic nezmění. Pouze prostřednictvím demonstrace se také nic nezmění. Pouhým vznikem dalších a další politických stran se také nic nezmění. Bohužel jsme zatahováni do stále stejné hry, ze které je potřeba vystoupit. Nemůžeme již naslouchat instantní bezvizionářské politice, která se snaží jen krátkodobě zalíbit. Ke skutečné změně je potřeba vědomý postup občanů, uvědomění si historických souvislostí, uvědomění a hrdost na své kořeny, od kterých můžeme odvinout tvořivost, spolupráci a celonárodní vizi, jenž může přinést změnu nejen u nás, ale také v celé Evropě. Je totiž na nás, abychom poznávali odkaz velkých předků a šířili jej, i když za okolností velmi náročných v dnešní době, aby příští Pražské jaro mělo pevnější základy a jasné cíle.

Robin Čumpelík

"Národe československý. Pán všech světů od tebe očekává něco velikého. Napni všechny síly, abys to také splnil, ale na tvé cestě národe československý ti hrozí jediné a veliké nebezpečí, abyses v blahobytu nestal nedbalým. Nyní znáš toto nebezpečí, a proto se mu národe československý vyhni. Vše moudrost boží nádherným způsobem odjímá od tohoto národa blahobyt, aby splnil své poslání mezi národy světa nebo národy Evropy. V tom je všechno. Nepůjdeme-li dobrovolně, tak budeme na tu dálnici nahnáni důtkami. Nedá se nic dělat. Zhruba před 500 lety Husité měli nádhernou píseň a v ní jednu větu: "A doufejte v něho, že konečně s ním. Vždycky zvítězíte.“ Obráceně, bez něho, nikdy a nikdo nemůže zvítězit.“

- citát z dosud nezveřejněného rozhovoru s panem profesorem Koželuhou v roce 1992.