Obchod a manipulace s lidskými emocemi

Máme demokracii, která je ovládaná médii, která hrají hru vládnoucích elit, propojených se silnými finančními korporacemi a institucemi. Je to vlastně ještě demokracie? Nebo jsou elity jen zahleděné do sebe, bez ohledu na obyvatele? Podobný stav popisoval už Jan Ámos Komenský ve své knize Labyrint světa a ráj srdce. Náš host, Robin Čumpelík, okouzlen tímto dílem říká: „Kdyby si to přečetli lidé, kteří o těchto věcech rozhodují, třeba o migraci, a dalších tématech, tak by tuto knížku hned zakázali. Protože on tam o migraci říká, že jakmile budete promíchávat národy, bude to velké neštěstí pro jednotlivé země, i celou Evropu…“
A této hře elit ochotně přizvukují média, bez rozdílu, zda jsou soukromá, nebo takzvaně veřejnoprávní. Na konci prvního dílu si Robin Čumpelík povzdychl: „Jaká je brzda koncesionářů ve chvíli, kdy se jim opravdu nelíbí jednání Rady? Kdo je tedy majitel? No my, když to platíme. To je náš rozpočet, náš budget, naše televize, a my bychom se měli bavit o tom, jaké jsou páky na to, když našim zástupcům nevěříme.“

Dodal bych ještě toto: “Často jsou některá veřejná témata a reakce lidi využita k manipulacím politických zájmů a kampaní. Součástí těchto kampaní a manipulace jsou i některé demonstrace, které směřují energii a následně veřejné mínění, což je nejdůležitější část politických kampaní postavených na precizních sociologických datech. Tato data jsou pro stratégy a manipulátory klíčovější než-li jakýkoliv volební průzkum či přímé finance do volebních kampaní - medií, billboardů a další sociální show,” Robin Čumpelík.

1. díl rozhovoru pro Rádio Universum

2. díl rozhovoru pro Rádio Universum

3. díl rozhovoru pro Rádio Universum