Postupimský protokol určil poválečnou mapu Evropy

Zahraniční vztahy Spojených států, diplomatické dokumenty, Berlínská konference (Postupimská konference), 1945, svazek II

Spisy L/T

Č. 1383
Protokol o průběhu Berlínské konference

Berlín, 1. srpna 1945

K tomuto dokumentu je připojen schválený protokol Berlínské konference.

J. Stalin
Harry S. Truman
C. R. Attlee

Postupim / srpen 1945 – Na konci druhé světové války se v německé Postupimi uskutečnilo jednání, které zásadně ovlivnilo podobu poválečné Evropy. Postupimská konference, konaná od 17. července do 2. srpna 1945 v zámku Cecilienhof, přinesla rozhodnutí o budoucím uspořádání Německa, o nových hranicích ve střední Evropě i o přesunu milionů obyvatel. Dokument známý jako Postupimský protokol se stal jedním z klíčových politických aktů 20. století.

Jednání se zúčastnili představitelé tří vítězných mocností – prezident Spojených států Harry S. Truman, sovětský vůdce Josif V. Stalin a britský premiér Winston Churchill, kterého během konference po britských volbách vystřídal Clement Attlee. Výsledný dokument byl podepsán 2. srpna 1945.

Hlavním cílem konference bylo vytvořit takové podmínky, aby se Německo po porážce nacismu již nikdy nestalo hrozbou pro světový mír. Spojenecké mocnosti proto přijaly zásady známé jako program „čtyř D“ – demilitarizaci, denacifikaci, demokratizaci a rozbití velkých průmyslových kartelů. Americký prezident Harry S. Truman tehdy prohlásil: „Naším cílem je vytvořit takové podmínky, aby Německo již nikdy nemohlo ohrozit mír světa.“

Britský premiér Clement Attlee zdůrazňoval potřebu zásadní proměny Evropy: „Evropa musí být po této válce přestavěna na nových základech, které zabrání návratu militarismu.“ Sovětský vůdce Josif Stalin během jednání opakovaně zdůrazňoval bezpečnostní hledisko: „Musíme zajistit, aby Německo už nikdy nebylo schopno rozpoutat válku.“

Jedním z nejvýznamnějších rozhodnutí konference bylo rozdělení Německa do čtyř okupačních zón. Správu země měla řídit Spojenecká kontrolní rada a jednotlivé části Německa připadly pod správu Spojených států, Velké Británie, Francie a Sovětského svazu. Konference zároveň rozhodla o zásadních územních změnách – Polsko získalo německá území až k řece Odře a Nise, čímž se německá hranice výrazně posunula na západ.

Velký význam pro střední Evropu měl článek XIII Postupimské dohody, který se zabýval přesunem německého obyvatelstva z Polska, Československa a Maďarska. Pro Československo znamenalo rozhodnutí velmocí mezinárodní potvrzení politiky, kterou během války prosazoval prezident Edvard Beneš. Ten v roce 1945 prohlásil: „Německý problém musí být u nás definitivně vyřešen. Musíme si být jisti, že se již nikdy nebude opakovat to, co se stalo v roce 1938.“

Po rozhodnutí velmocí Eduard Beneš dodal: „Velmoci rozhodly, že transfer Němců z Polska, Československa a Maďarska bude proveden. Tento transfer musí být organizovaný a proveden lidským způsobem.“

Ministr zahraničí Jan Masaryk komentoval výsledky konference slovy: „Postupimská dohoda dává našemu státu možnost vyřešit problém, který byl jednou z příčin rozbití republiky.“

Předseda vlády Zdeněk Fierlinger zdůraznil bezpečnostní hledisko: „Odsun Němců je nejen otázkou spravedlnosti, ale také bezpečnosti našeho státu.“ Také Klement Gottwald, tehdejší místopředseda vlády, označil rozhodnutí spojenců za potvrzení československé politiky: „Rozhodnutí velmocí o odsunu Němců potvrzuje oprávněnost požadavků československého lidu.“

Organizovaný odsun německého obyvatelstva začal především v roce 1946 a směřoval hlavně do americké a sovětské okupační zóny Německa. Z Československa bylo v letech 1945–1947 přesídleno přibližně tři miliony Němců, což představovalo jeden z největších přesunů obyvatelstva v moderních evropských dějinách. Postupimská dohoda tak zásadně ovlivnila poválečný vývoj Evropy. Stanovila pravidla pro správu Německa, rozhodla o nových hranicích a potvrdila rozsáhlé přesuny obyvatelstva.


Primární historické dokumenty
1. Protocol of the Proceedings of the Berlin (Potsdam) Conference, 1 August 1945
(Postupimský protokol – originální dokument konference)
2. Foreign Relations of the United States: The Conference of Berlin (The Potsdam Conference), 1945
Oficiální americká edice diplomatických dokumentů
3. Protokol postupimské konference (2. srpna 1945) – český překlad dokumentu

Odborná literatura:
4. STANĚK, Tomáš. Odsun Němců z Československa 1945–1947
Praha: Academia, 1991
5. KAPLAN, Karel. Němci a Československo 1945–1947
Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1993
6. BRANDES, Detlef. Cesta k vyhnání 1938–1945
Praha: Prostor, 2002
7. WILLIAMS, Charles. The Potsdam Conference 1945
London: Little Brown, 2002

Encyklopedické a historické přehledy:
8. Encyclopaedia Britannica – Potsdam Conference
https://www.britannica.com/event/Potsdam-Conference

Projevy československých politiků:
9. Archiv Ministerstva zahraničních věcí ČR – projevy Edvarda Beneše (1945)
10. Archiv Českého rozhlasu – projevy Jana Masaryka

Postupimský protokol

Článek XIII – Transfer německého obyvatelstva

Tři vlády, které posoudily tuto otázku ve všech jejích aspektech, uznávají, že transfer německého obyvatelstva nebo jeho částí, které zůstaly v Polsku, Československu a Maďarsku, bude nutno provést do Německa. Souhlasí s tím, že jakýkoli takový transfer, který bude proveden, musí být uskutečněn spořádaným a lidským způsobem.

Jelikož příchod velkého počtu Němců do Německa by zvýšil břemena, která již spočívají na okupačních úřadech, mají za to, že Spojenecká kontrolní rada v Německu by měla tuto otázku především přezkoumat se zvláštním zřetelem k otázce spravedlivého rozdělení těchto Němců mezi jednotlivé okupační zóny.

Proto ukládají svým příslušným vládám, aby jim co nejdříve podaly zprávu o rozsahu, v jakém již tyto osoby vstoupily do Německa z Polska, Československa a Maďarska, a aby předložily odhady o době a tempu, v jakém by mohly být další transfery prováděny.

Protokol postupimské konference (Protocol of the Proceedings of the Berlin Conference), 1.–2. srpna 1945, článek XIII

Podepsáni: J. V. Stalin, Harry S. Truman, C. R. Attlee, Berlín 2. srpna 1945

Zde jsou přímé historické zdroje, kde je možné článek XIII dohledat:

1. Oficiální americká edice dokumentů (U.S. Department of State – FRUS)
2. German History in Documents and Images – plné znění dokumentu
3. Digitalizovaný dokument Postupimské konference (PDF)
 


Tento www používá nezbytné cookies bez nichž nefunguje. Jako provozovatel cookies nijak nezpracováváme. Nesouhlasím s použitím cookies na tomto webu (zobrazí se prázdná stránka).