Noviny Inovace Republiky články z novin vše Federalizace Evropy: Evropský spolkový stát a rizika koncentrace moci

Federalizace Evropy: Evropský spolkový stát a rizika koncentrace moci

Kniha Bernd Posselt vypráví o Evropě: Dějiny a osoby – stavební plán a vize představuje nejen historický pohled na evropskou integraci, ale také otevřenou podporu federalizace Evropské unie. Autor sleduje vývoj evropské myšlenky od Karla Velikého po současnost, věnuje se osobnostem evropského sjednocení a předkládá vlastní návrhy budoucnosti EU.

Posselt v anotaci tvrdí, že „pouze ve sjednocené Evropě“ existuje záruka, že se budoucí generace vyhnou ničivým konfliktům. Zároveň zastává vizi „Evropského spolkového státu“ se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou a silným nadnárodním parlamentem, který by volil evropskou vládu. Právě zde se však otevírá zásadní otázka: je mír a svoboda lépe chráněna decentralizovanými národními státy, nebo silnou nadnárodní federací?

„zastává plán Evropského spolkového státu (Europäischer Bundesstaat) se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou a silným nadnárodním parlamentem, který volí evropskou vládu“ - Bernd Posselt, Sudetoněmecký landsmanšaft

Tento spor se evropskými dějinami opakuje po staletí — od Svaté říše římské přes habsburskou monarchii, Napoleonovu Evropu, Třetí říši až po sovětský blok. Kritici federalizace upozorňují, že koncentrace moci sice může přinášet stabilitu, zároveň ale nese riziko oslabování národní suverenity, plurality a demokratické kontroly. Právě proto je debata o budoucnosti Evropské unie zároveň debatou o tom, kde mají ležet hranice politické moci a jak zabránit tomu, aby se evropská integrace postupně nezměnila v příliš centralizovaný projekt.

Ve skutečnosti jde o střet dvou principů budoucího vývoje Evropy. Posseltova kniha stojí zjevně výrazně na federalistické straně tohoto sporu.

Federalistický pohled

Suverenistický pohled

mír skrze integraci

svoboda skrze decentralizaci

společná síla

kontrola zdola

sdílená suverenita

národní sebeurčení

prevence konfliktů

prevence koncentrace moci


Německé plány zbrojení a „míru skrze sjednocení“
Německo při budování Třetí říše velmi často používal rétoriku „míru skrze sjednocení“ a zároveň argument boje proti „ruskému bolševismu“ či sovětskému imperialismu. Tvrdil, že Německo vytváří nový evropský řád, který má Evropu ochránit před chaosem, komunismem a údajnou hrozbou z Moskvy. Současně ale tato rétorika sloužila jako ospravedlnění německé expanze a dominance v Evropě. Hitler například opakovaně prezentoval válku proti Sovětskému svazu jako obranu Evropy před hrozbou a tvrdil, že sjednocená Evropa pod německým vedením zajistí stabilitu a mír.

Bernd Posselt dlouhodobě argumentuje, že Evropa musí být politicky silnější a více sjednocená kvůli bezpečnostním hrozbám zvenčí, především kvůli ruskému imperialismu. Ve svých vystoupeních i textech podporuje hlubší evropskou integraci, společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a silnější evropskou obranu.

Pojmy jako „Nová Evropa“, „sjednocená Evropa proti bolševismu“ nebo „obrana Evropy před Východem“ byly součástí propagandy nacistického Německa během druhé světové války, zejména po napadení Sovětského svazu v roce 1941. Tyto motivy používali především Adolf Hitler a další nacističtí představitelé v rámci snahy prezentovat německou expanzi jako obranu evropské civilizace.

Tento www používá nezbytné cookies bez nichž nefunguje. Jako provozovatel cookies nijak nezpracováváme. Nesouhlasím s použitím cookies na tomto webu (zobrazí se prázdná stránka).