• Noviny Inovace Republiky
  • Předplatné
  • Články z novin IR - rok 2026
  • Články z novin IR - rok 2025
  • Seznam distribučních míst (trafiky)
  • Noviny ke stažení
• Akce
• Vysílání | Pořady
• Aktuality | Blog
• Vize pro republiku
• Národní centrum
• Členství | klub IR
• Petice odmítnutí dohody WHO
• Podpořte nás
• Kontakty

Nevěříte? Tak si pojďme s češtinou trochu zakouzlit. Když na chvíli zabrousíme do jiných jazyků, zjistíme, proč jsme takoví, jací jsme. Protože nás čeština svým způsobem utváří. To umí každý národní jazyk. Proč jsou Němci tak disciplinovaní? Já si myslím, že když mají sloveso na konci věty, musí na jeho vyslovení disciplinovaně čekat, aby pochopili smysl řečeného. Angličan zase může použít jen jeden zápor, kdežto Čech může naprosto svobodně říct větu: „Ne, tohle opravdu ničemu a nikomu nevadí, nikdy se nestalo, že by to někomu vadilo.“

Ještě máme zápor, který je ve své podstatě kladný. Slůvko „nemusím“ je toho důkazem. Ale pojďme už tvořivě kouzlit se slůvky. Kolik si myslíte, že znáte jen podstatných jmen se slovním základem „hled“? Můžete je počítat a možná ještě k výčtu něco přidáte.

Nejprve si to ukažme na slovesech hledět a hledat. Rozdíl jedné samohlásky a naprosto jiný význam. Hledíme očima: Na co hledíme? Kam hledíme? Hledáme něco: Co hledáme? Klíče, ztracené věci? Pravdu? Smysl života?

Pohled a vzhled

Máme otevřené oči a díváme se. Svým pohledem vnímáme to, co vidíme. Nejprve se povrchně zaměříme na vzhled. Vzhled je to, co se nám líbí – třeba na druhém člověku. Je to otázka vkusu, nevkusu. Libosti, nelibosti i ošklivosti či hnusu.

Někomu to k životu úplně stačí. Pohledem kouká a vidí vzhled a ten hodnotí. Hledí hlavně na povrch věcí, nejde do hloubky. A ani nepostupuje výš, aby získal rozhled. Navíc je pod dohledem těch, kteří už nějaký rozhled mají.

Rozhled a dohled

Rozhlédni se člověče. Vystup výš (třeba na rozhlednu) a podívej se dolů. Něco poznej a nauč se. Získej větší rozhled. Tak se stane, že máš nějaký rozhled a myslíš si, že si snědl Šalamounovo hovno. Máš vyšší rozhled než ti v přízemí. Chytla tě pýcha a potřebuješ na ty dole dohlížet. Zajistíš dohled, protože máš rozhled.

Vystoupal jsi někam, a to ti stačí, hlavně aby druzí nevystoupali k tobě. Lidé v pýše už mají rozhled a uplatňují dohled nad druhými. Ti je nesmí přerůst, proto je důležitý ten dohled, který nepřipustí, aby ti pod dohledem vystoupali výš.

Přehled a nadhled

Kam výš? Až k nadhledu. Když vám rozhled nestačí a navíc nesnášíte dohled, pokračujete výš a začnete mít přehled. A to už je víc než rozhled. Přestáváte chápat ty, co přehled nemají. Když už máte přehled, hodně toho znáte, stoupáte k nadhledu.

Získáním nadhledu získáte klid, harmonii, vyrovnanost. Máloco vás rozhází a vyvede z míry. Z nadhledu už chápete ty jen s pohledem, rozhledem i přehledem. A také vás doprovází humor, což mimo jiné znamená, že se neberete vážně.

Když už máte ten nadhled, nečiní vám problémy mít i ohled, tedy respekt. Lépe česky zní samozřejmě ohleduplnost, jejímž opakem je bezohlednost.

Vhled

Máte ještě s ohledem na nadhled kam vzhlížet? Můžete zažít vhledy, ale to už je takové mystické. Přesto tu jsou lidé, který už nějaký ten vhled měli či mívají. Zažili třeba klinickou smrt.

Než se dostanu k závěru, tak mám malý úkol pro čtenáře. Přidejte kromě předpon i přípony a vydejte se mimo podstatná jména ke jménům přídavným a třeba i příslovcím. Stále se držte slovního základu „hled“. Mě třeba ještě napadlo hledaný a hledající, hledící a zahleděný, nebo i často používané „vzhledem“ k něčemu.

Pomalu se blížíme k závěru. Jaké vlastně máme výhledy?

Jen s pohledem a vzhledem nic moc, to jste stále v roli oběti.

S rozhledem se žije lépe, abyste tak mohli žít dále, potřebujete dohled nad druhými – ohrožují vás ti s přehledem.

S přehledem jste hůře manipulovatelní, ale jste trnem v oku dohlížitelům.

S nadhledem jste rozhodně svobodní a ani dohlížeči s vámi nic nesvedou. Okolí vás moc nechápe a považuje vás za lhostejné ignoranty.

S vhledem už víte, ale ve společnosti, která neví, jste považováni za blázny.

Změna nastane až bude víc lidí s přehledem, nadhledem a vhledem čili lidí více vědomých, kteří ovlivní a posunou výše kolektivní vědomí. A jak jste si přečetli výše, čeština nám k tomu může pomoct. Jak je to možné?

Protože to je kouzelná řeč. Nesmírně tvořivá a ohebná, což vylučuje nekritickou disciplínu. Košatá, úžasná, rozmanitá a zvukomalebná. Dokáže počeštit jiné jazyky a vytvářet nová slova. Má úžasnou libozvučnost a údajně i vyšší vibrace.

Mluvte a pište hezky česky. Proč ji asi používali národní buditelé? Aby se mezi sebou domlouvali, aniž by jim ti, kteří mluvili německy, rozuměli. Proč se na češtinu útočí, proč je znásilňována, např. nepřechylováním a zaplavením anglikanismy? To nedáme firmě či produktu český název, protože chceme být světoví? Proč nemáme českou „krkonošskou zábavní kartu“, ale anglickou „enjoy card“? Protože jsme hloupí nebo jenom zblblí.

Čeština je prý jazyk plebejců. Není snad lepší vládnout češtinou, svým mateřským jazykem jako hrdý plebejec, než se cítit jako lepší člověk, který češtinou pohrdá? Proč jí pohrdá? Protože se ji pořádně nenaučil?

Jaký jazyk, takový národ. Tak ten náš lokální nádherný jazyk používejme, buďme na něj hrdí a k němu laskaví. Já se o to aspoň snažím.

- Jan Tichý