Poselství českému národu - Kšaft umírající matky Jednoty bratrské (kniha Edice IR)

Kniha Poselství českému národu s podtitulem Kšaft umírající matky Jednoty bratrské vyjde v Edici IR pod editorským dohledem vysokoškolského pedagoga pana profesora Jana Kumpery.

Kšaft umírající matky Jednoty bratrské

Napsán a vydán počátkem roku 1650 v Lešně.    
První domácí vydání v Praze 1848.

Kromě Labyrintu nejznámější a nejvydávanější Komenského české dílo (od roku 1848 33 vydání). Nevelké rozsahem, ale krásou slova a hloub­kou myšlenek patří ke klenotům českého písemnictví. Jeho politicko-kulturní vliv posiloval národní vědomí v 19. stol. a zvláště v letech první a druhé světové války. Proroctvím Kšaftu uvedl svůj první prezidentský projev v Praze 22. 12. 1918 T. G. Masaryk a po 71 letech jím prezident V. Havel svůj první novoroční projev roku 1990 uzavřel. Podnětem k napsání byl pro český národ nešťastný vestfálský mír, když tehdy 1648 zmizely poslední naděje na návrat do vlasti a exilové jednotě hrozil tak zánik v cizině. V této chmurné atmosféře i Komenský jako českobratrský biskup uvažoval o jejím rozpuštění a splynutí s místními evangelickými církvemi. Teprve po vydání Kšaftu se bratrská synoda rozhodla na jaře 1650 jednotu udržet.
Kšaft byl vydán též německy roku 1866 v Lipsku, holandsky roku 1928 a anglicky roku 1940 v Chicagu.

Spis má formu fiktivní alegorické závěti, v níž personifikovaná jed­nota jako umírající matka odkazuje své „bohatství duchovní“ (řád, mravní čistotu a snášenlivost) svým synům i ostatním křesťanským církvím a nakonec celému českému národu. Své děti, příslušníky jed­noty, nabádá k pokání, svornosti a nápravě. „Sestrám milým“, evangelickým církvím, doporučuje spravedlivý řád a překonání dogmatické malichernosti; nezapomíná ani na církev římsko-katolickou, kdysi mat­ku, nyní macechu pravých křesťanů. Všemu křesťanskému lidu však pře­je ekumenické smíření ve víře, lásce a pravdě. Nejcennější pro nás je však Komenského poselství k českému národu, kterému odkazuje svor­nost a lásku k pravdě v duchu M. Jana Husa i péči o „vzdělání milého našeho a milostivého otcovského jazyka“ a přeje „mládeže lepší, pil­nější, zdárnější“. Nejznámější slova Kšaftu (a patrně celého Komen­ského díla) jsou působivým vyznáním Komenského lásky k národu a vy­jádřením prorocké víry v jeho budoucnost: „Na tebe, národe český a moravský, vlasti milá, zapomenouti také nemohu při svém již doko­nalém s tebou se loučení... Věřímť i já Bohu, že po přejíti vichřic hněvu, hříchy našimi na hlavy náše uvedeného, vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí, ó lide český.“

- Jan Kumpera, březen 2026