Zmizení 150 labutí potvrzeno

DOBROVOLNÝ EKOLOGICKÝ SPOLEK - ochrana ptactva vydal tiskovou zprávu, kde uvádí, že v centrální části Prahy se z Vltavy ztratilo 150 labutí, z toho 12 z nich bylo okroužkovaných a nebyly schopné letu. Tisková zpráva a odkaz na zdroj:

Záhadné zmizení labutí na Vltavě neobjasněno.
Zhruba měsíc si ornitologové a kolegové z kroužkovací stanice v Praze lámou hlavu nad záhadným zmizením zhruba 150 labutí velkých z historického jádra hlavního města Prahy.  Náplavka pod Jiráskovým i Karlovým mostem je prázdná, a to včetně kroužkovaných handicapovaných labutí z pražské záchranné stanice. Případem se zabývá hned několik úřadů a podnět nám přišel i z jedné pražské advokátní kanceláře. Obvolal jsem všechny známé, Státní veterinární správu, Policii, pražskou záchrannou stanici živočichů. Kolega a ředitel Odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Městské veterinární správy MVDr. Martin Jánošík pak obvolal druhou polovinu těch, se kterými spolupracují, a tak jsme získali informace, jak od dispečinku městské policie, centrálního dispečinku Magistrátu hlavního města Prahy, zvířecí záchranky i firem, které řeší sběr uhynulých zvířat v dané oblasti. Od začátku roku 2025 byl hlášen a zaznamenán úhyn pouze 12 labutí a příjem do Záchranné stanice Praha jen několika jedinců.
 
Celkově se jedná o situaci, kterou v Praze na Vltavě neznáme, a jelikož se labutím věnujeme již od roku 1994 včetně zimního sčítání ptáků, rozhodli jsme se, že danou věc prověříme.
 
Proto také v sobotu 31. 5. 2025 jsme po předešlé domluvě s Ředitelstvím vodních cest a na základě spolupráce s Policií ČR vyrazili s kolegou Milošem Paiskerem do Prahy, abychom fyzicky překontrolovali úsek řeky Vltavy, a to od komory Modřany až ke komoře nad ZOO v Troji. Spolu s policejní hlídkou jsme na jejím motorovém člunu celkem 6 hodin doslova pročesávali řeku Vltavu metr po metru, a to včetně všech zálivů, přístavů a slepých ramen.

Bohužel zásadní byl i finální výsledek našeho pátrání, jelikož na celém 16,5km úseku řeky Vltavy jsme našli, překontrolovali a zachytili pouze tři labutí páry, přičemž dva z nich byly bez mláďat a jeden pár u Modřan měl 4 malá mláďata, takže celkem 10 labutí, a k tomu pouze jednu trvale handicapovanou bez křídla, tedy 11 ptáků! Dále jeden bílý peřový polštář, vyhozený pod Holešovickou tržnicí, a několik rodin nepůvodních husic nilských s mláďaty.

Kde jsou labutě z centrální části Prahy, jsme zatím bohužel nezjistili, ale na případu i dále pracujeme.

Symbolika bílých labutí

Labutě nejsou oblíbené pouze dnes, očividně se zalíbily lidem již velice dávno. Navzdory své zářivě bílé barvě není lunárním, nýbrž jednoznačně solárním archetypem. Jako letícího vznosného ptáka zobrazovali labuť na hliněných deskách již v Mezopotámii. 

V mnoha starých domorodých společnostech zastávaly labutě výsostné posvátné postavení před dalšími silovými a uctívanými zvířaty. V mnoha starých domorodých společnostech zastávaly labutě výsostné posvátné postavení před dalšími silovými a uctívanými zvířaty. Labutí peří se často používalo u obřadů nebo ke zdobení osob zastávajících vysoké či důležité pozice, kupříkladu šamanů. Předměty zdobené labutím peřím měly mít výrazně léčivé, ochranné a magické vlastnosti. Některé kmeny i v současnosti spojují tyto nádherné ptáky s nebem, jsou symbolem, který přináší vítr změn.

V indiánském horoskopu dokonce narazíte na znamení Labuť, v němž se rodí lidé narozeni mezi 22. prosincem a 19. lednem. Není se co divit, spíš by nás mělo překvapovat, proč nebylo zahrnuto i do znamení našeho západního horoskopu. Vždyť souhvězdí Labutě patří k velkým a velice nápadným, nachází se v nejkrásnější části Mléčné dráhy. Připomíná nejenom letícího ptáka, nýbrž i kříž, proto jej možná znáte pod názvem Severní kříž.

Ve starověkém Řecku a pak i ve Starém Římě byly labutě úzce spojeny hned s několika bohyněmi, kupříkladu s Afroditou, čili Venuší, bohyní lásky. Možná proto, že labutě jsou pověstné svou věrností v lásce a životem v párech s jediným partnerem. Byť zrovna Venuše nepatří k úplně trvale oddaným ženám ve vztazích s muži a bohy, přirazení bílé labuti k ní posílilo labutí symboliku lásky a pospolitosti. Je nutno podotknout, že k Afroditě patřili i vrabci a bílé holubice, které nalezneme i mezi křesťanskými atributy svatých.

Bílá labuť je symbolickým zvířetem manželky hlavního boha řeckého i římského panteonu, matky bohů, Héry neboli Rheie, rovněž však Apollóna, solárního boha proroctví, poezie a hudby. Snad proto se s labutí tak často setkáváme v antických, později i středověkých a novověkých prozaických, poetických i hudebních dílech. 

Léda s Diem v podobě labutě na mozaice z Afroditina chrámu v kyperském Pafu, 3. století (Foto: Wikimedia Commons, Volné dílo).jpegLéda s Diem v podobě labutě na mozaice z Afroditina chrámu v kyperském Pafu, 3. století (Foto: Wikimedia Commons, Volné dílo)