Žádost o zveřejnění alespoň jedné prokazatelné ruské dezinformace (Mgr. Zdeněk Macura)

Vážený pane plukovníku Foltýne,

s pokorou a láskou v srdci Vás veřejně kontaktuji ve věci tzv. ruských dezinformací. To, co budu nyní psát, bude často v protikladu s tím, co říkáte vy, ale prosím, neberte to útočně, ale přátelsky. Nejde mi o to, abych vyhrál v argumentu ten nebo onen, ale abychom se my všichni víc blížili k ideálu Lásky a Pravdy.

Žádám Vás, abyste zveřejnil alespoň jednu jedinou prokazatelnou dezinformaci (tedy vědomou lež), kterou prokazatelně a úmyslně šíří Rusko. Proč Vás o to žádám? Když jsem před lety poprvé slyšel, že Rusko šíří dezinformace, bral jsem to jako prokazatelný fakt a vůbec mě nenapadlo o tom pochybovat. Jenže v posledních letech víc a víc sleduji veřejný prostor, kde zaznívají nejrůznější pohledy a názory, a snažím se je analyzovat. (Jsem analytický a zkoumavý typ člověka a než udělám nějaký závěr, dlouho a důkladně si to ověřuji.) Víc a víc jsem si začal všímat jednoho paradoxu: Ačkoli se tvrdí, že Rusko neustále šíří nějaké dezinformace a jsou jich prostě všude tisíce, kde se jen člověk podívá, já sám jsem doposud na žádnou nenarazil. Abychom byli fér a označovali jevy správným termínem, a doufám, že s tím souhlasíte, není možné jiný názor, jinou interpretaci, jiný narativ, s kterým třeba nesouhlasíme, automaticky označovat jako dezinformaci.

Abychom mohli o Rusku tvrdit, že šíří dezinformace, musíme být schopni předložit následující:

nejedná se o jiný názor
nejedná se o jinou interpretaci
nejedná se o nepřiznání viny
musíme znát konkrétní jméno člověka či organizace, místo a časy, kdy daný člověk či organizace tuto činnost prováděla, a důkaz o tom
musíme mít důkaz, že ten, kdo takové informace šíří, dobře ví, že informace nejsou jen názorem nebo interpretací, ale že se jedná o úmyslně strategicky použitou lež, a tedy to není propaganda nebo názor
musíme mít důkaz o tom, že současné nejvyšší vedení Ruské federace o těchto aktivitách ví, souhlasí s nimi a nebo dává pro ně přímo pokyn
dosah takové činnosti je významný a má potenciální moc výrazně ovlivňovat veřejné mínění. Ne, že o tom ví 5 lidí a typ informace skoro nikoho nezajímá.

Během vánočních svátků jsem byl u známých a diskutovali jsme o tom. Ptal jsem se jednoho silně protirusky naladěného člověka, aby řekl jeden příklad ruské dezinformace. Přímo z hlavy ho nic nenapadlo, a tak začal googlovat; ani na Googlu nic moc nenašel, tak jsme použili umělou inteligenci. Jenže ta umělá inteligence (ChatGPT) jako první našla nějakou úplně okrajovou situaci na ukrajinském bojišti před 2 lety (o čemž ví naprosto minimum lidí), kdy se tam staly nějaké zločiny a pozorovatelé jedné strany vinili Rusko, ale Rusko, které vycházelo zase ze svých zdrojů informací, to popíralo. V nejhorším případě se ze strany Ruska jednalo o nepřiznání viny a vymlouvání se, ale ne o aktivní šíření dezinformací. Další příklady, které uvedla umělá inteligence, byly podobného charakteru. Prostě po letech zkoumání tohoto jevu docházím k závěru, že žádná taková vědomá úmyslná činnost významného rozsahu ze strany Ruska neexistuje a jedná se o určitý sociopatologický jev, který označuji jako tzv. "fatalní pomluvu".

Pro vysvětlení, co myslím termínem "fatální pomluva". Tento termín jsem začal používat pro popis určitého jevu při mém dřívějším zkoumání systému domácího násilí. Tam dochází k jevu, o kterém málo lidí ví. Agresor domácího násilí například pomlouvá oběť, že je mu nevěrná a zahýbá mu. Nikoho ani na chvíli nenapadne, že by si to agresor vymyslel, protože nikdo nechápe, proč by si takovou věc o své ženě vymýšlel, a tak automaticky tomu všichni věří, berou to jako fakt a nepochybují o tom, a to přestože nikdo nikdy danou ženu s nějakým cizím mužem neviděl. Přestože daná žena je neustále zavřená sama doma, téměř vůbec nevychází a neotvírá raději ani pošťákovi, a když jde s agresorem ven po ulici, raději se dívá do země, aby nemohla být obviněna, že se byť jen na vteřinu setkala pohledem s někým, kdo jde naproti. Co tím agresor sleduje? Dosáhne touto fatální pomluvou dokonalé izolace své oběti a naprosté nedůvěry od okolí dané ženě cokoliv věřit. Funguje to naprosto dokonale a agresor se raduje, jak může svou oběť nádherně týrat. Je to určitý typ velmi sofistikovaného psychického násilí. Přitom on sám je často ten, kdo zahýbá a je nevěrný.

Vážený pane Foltýne, pokud nemáte ani jeden příklad ruské dezinformace podle výše uvedených přísných kritérií, nezbyde mi, než prohlásit, že se pak jedná vůči Rusku o fatální pomluvu, a měli bychom se za tu pomluvu vůči Rusku omluvit. Uvědomuji si, že jsem možná s tímto pohledem na věc první na světě a jsem tak sám proti miliónům lidí, ale pokud si mám zachovat svou čest, nezbývá mi, než se ozvat. Zároveň si uvědomuji, že je nutné tyto věci komunikovat v lásce s ohledem na všechny a s pochopením pro všechny, a proto moc prosím, neberte si to osobně.

Ještě jednu věc bych vůči Vám strategicky komunikoval. Často veřejně uvádíte historickou paralelu války na Ukrajině se situací na začátku 2. světové války, kdy Hitler chtěl Sudety; naivně se mu věřilo, ale nakonec chtěl mnohem víc. Souhlasím, že v tomto bodě podobnost s německou menšinou v Sudetech skutečně je, ale opomíjíte fakt, že ruská menšina na Ukrajině je pro Rusko menším problémem. Hlavní problém z hlediska Ruska je rozšiřování NATO, které Rusko bere jako ohrožení pro sebe, a nepamatuji si, že by Hitler také argumentoval, že chce Sudety kvůli bezpečnosti Německa, nebo ano? V tomto bodě to vůbec nesedí, a tak si myslím, že to celkové přirovnání dost pokulhává, respektive stojí jen na jedné noze.

A tak bych Vám rád nabídl jako strategickému komunikátorovi jinou historickou paralelu, která podle mého názoru sedí mnohem víc. Jedná se o dávný příběh starý 2500 let. Příběh izraelského proroka Jeremiáše a Babylóna (Bible - Starý zákon). Je o tom natočen pěkný film, najdete na YouTube

Tehdy Jeremiáš varoval Izrael, že přitáhne zlo od Severu, krutý král Babylóna, a Jeruzalém dobude, a hlásal, že se mají vzdát a nebojovat, protože je to trest od Boha za povýšenost, nabubřelost, pokrytectví a celkově morální úpadek tehdejšího Izraele, který zažíval celkovou hospodářskou prosperitu.

Jeremiáš říkal: „Budete cítit velkou touhu bránit se a bojovat, ale nebojujte a vzdejte se, ať zbytečně nezemřete. Je to soud od Hospodina za naše hříchy a povýšenost.“ Dnes je také spousta "Jeremiášů", kteří říkají podobné věci.

Tehdy vládnoucí elita Jeremiáše nanáviděla, nálepkovala ho jako zrádce, kolaboranta, že je agent Babylóna, snažila se ho umlčet, fyzicky ho týrala, věznila a varovala všechny, kdo by se řídili tímto prorokem. Dnes lidé, kteří se nechtějí bránit Rusku, jsou také nazýváni zrádci a kolaboranti, vyhazováni z práce a různě umlčováni a nálepkováni.

Tehdy také vládnoucí elita měla své proroky, kteří se později ukázali jako falešní a tvrdili, že Babylón porazí silou, a většina těmto falešným prorokům aspoň ze začátku věřila. Dnes máme, nebo spíš jsme měli, spoustu odborníků, kteří tvrdí, že Rusko je velmi slabé a stačí málo, a padne. Zatím to však vůbec nevypadá, spíš víc a víc naopak.

Tehdy izraelští obránci Jeruzaléma byli skutečně stateční a docela dlouho odolávali, myslím, že až dva roky. I dnes vidíme opravdovou statečnost Ukrajinců bránit Ukrajinu, to se musí uznat. Tady podobnost také sedí.

Tehdy Izrael spoléhal na pomoc od jiné mocnosti té doby, konkrétně od Egypta, ale nakonec tato pomoc od Egypta selhala. Dnes se také spoléhalo na NATO a hlavně na USA, ale od zvolení Trumpa to vypadá, že tato pomoc od velmoci USA již dál nebude. Zase podobnost.

Tehdy měl Izrael velký problém s morálním úpadkem, zejména ohledně pokrytectví, a to je dnes velmi častá výtka vůči Západu ze všech možných stran. Zase podobnost.

S touto podobností Jeremiáše a Babylóna jsem možná také první na světě, nikde jinde jsem to zatím nečetl. Podívejte se na ten film a udělejte si, prosím, obrázek sám.

Vážený pane plukovníku Foltýne,

prosím, zahrňte do své strategické komunikace také tuto podobnost s Jeremiášem a Babylónem a posouzení nechte na občanech.

Mám toho ještě mnohem více, co bych k Vám rád strategicky komunikoval, ale to by byla tato zpráva příliš dlouhá.

Přeji Vám mnoho úspěchů ve Vaší práci, ať výsledky Vaší práce přinesou více lásky a pravdy do společnosti i mezi národy, méně rozdělení a více spolunáležitosti, vzájemného respektu a pochopení.

Prosím o veřejnou reakci na oba moje podněty. Moc děkuji.

S pozdravem

Mgr. Zdeněk Macura - občan ČR, daňový poplatník a tedy ten, kdo je také spoluodpovědný za správu věcí veřejných.

PS: Na kopii dávám různé významné české média a různé jednotlivce, zejména z politických stran či jinak veřejně působících osob.