Vzestup po úrovních vědomí

Z otázek a odpovědí v závěru knihy:

Otázka: Řekl jste, že praktické žití i jen jediného, velmi jednoduchého duchovního principu stačí pro zásadní pokrok, například, "být laskavý ke všemu živému" nebo "odpouštět, ať se děje cokoli" či "být dobré vůle ke všemu, co existuje" nebo si vybrat jednu či dvě věty z oblíbeného žalmu a přemýšlet o tom dny, týdny či dokonce měsíce.

Odpověď: Jde o neúčinnější způsob jak začít. Jednoduchý nástroj používaný důsledně a s nasazením je účinnější než čtení všech knih či prožívání sporadických okamžiků nadšení. vytrvalost je znakem zaměřenosti mysli. Je to stejné, jako když tažením za jediné vlákno rozpletete celý svetr a on zanikne. Každý krok vpřed proměňuje další, již získané, informace ve skutečnost. Ze základních výroků o pravdě se stává zkušenost a potvrzení.

Postup do nové duchovní skutečnosti není založen na příčině a následku. Nezapříčinili jsme jej. Praktikujeme-li laskavost, stáváme se laskavými proto, že laskavost nás proměňuje sama. Očekávání výsledku je proto třeba odložit. Pokud vůle souhlasí, k proměně dojde samovolně, v důsledku působení souvislostí, nikoli pouze konkrétního obsahu.

Když například budeme přátelští, "nezpůsobí" to, že se k nám ostatní budou chovat stejně, avšak otevřou se nelineární dveře k větší pravděpodobnosti takového výsledku. Automaticky to však "nevyvoláme". Někteří lidé se dokonce mohou přátelskosti zaleknout, neboť na úrovních vědomí pod 200 může takový přístup vyvolávat podezření, rozpaky, rezervovanost či dokonce paranoiu. Vyzkoušejte to někdy a usmějte se na řidiče jiného vozu vedle vás, když stojíte na křižovatce. Některý vám úsměv vrátí, jiný nasadí kamennou tvář a zírá před sebe, další propadne panice a některý dokonce, jakmile se rozsvítí zelená, vystřelí co nejrychleji pryč. Takže i přátelský úsměv musí být diskrétní.